-
Suz (KriMiZuLu) (2009-05-19 11:03:01)
Poté, co jsme vyzkoušeli zadat KOSA, KOKA i vyžadované KOLO, došlo slovo i na PECKU, ale zadávání se nějak nepovedlo, tak jsme přemýšleli dál. Naštěstí to Roman nevzdal a zkusil jí ještě jednou.
Římská čísla byly trochu oříšek. Na intervaly jsem se nazaměřovala, protože sluch sice mám, ale absolutní ne, takže jsem jen zapsala sekvenci s pauzami a pak jsme nad tím všichni seděli a dumali a nakonec to dobře dopadlo.
-
Tomáš (OT) (2009-05-19 10:03:02)
Václaf: Takové štěstí jsme holt neměli. Trochu jsme se zasekli na tom, že jsme se do bedničky snažili narvat "KOPCE". Přišlo nám to jasné, protože vyšlo "SAKO" a "SAKA" (tj. množné číslo nebo druhý pád). Pak ke slovu "KOPEC" musí vyjít "KOPCE" (opět množné číslo nebo druhý pád). Holt jsme si opět prošlápli tu svoji slepou uličku poznání.
-
Vladan (OT) (2009-05-18 21:54:21)
A vida a ja pri kazdem preklepu delal Rimmera.
-
Vláďa (org) (2009-05-18 21:38:27)
Václav (po Trati): Protože systém zadávání hesel byl takový, že při chybě stačilo začít znovu, tj. bylo třeba zadat správnou sekvenci, ale před ní mohlo být cokoliv. Nedošlo nám, že vzhledem ke konstrukci aktivačního kódu postačí, když někdo zadá příslušná hesla v pořadí KOPEC-KASA, aniž by přišel na PECKU
-
Václaf (poTrati) (2009-05-18 21:26:25)
Na PECKU jsme nepřišli, zadali jsme najednou všechna hesla z kostičkových trojek SAKOKOPECKA.. a bednička po posledním A začala vysílat římské číslice. Jak je to možné, že nebrala v potaz předchozí (řádně odentrovaná) písmena?
-
Michal - dřevo (Violy a dřeva) (2009-05-18 18:07:48)
Prostě jsem myslel, že bednička umí jen morseovku a ona římsky... překvapila, mrcha rohatá (a hranatá a stěnatá).
Žeru bedničku!
-
MilanV (Labáci s Qačkou) (2009-05-18 15:56:53)
Pro nás to byla poslední šifra kolečka, takže jsme na jednom místě luštili několik šifer nebo bedničkových her postupně a na tohle už jsme neměli trpělivost, takže jsme Pavla, který jako jediný z nás na tyhle zákonitosti přišel, vůbec neposlouchali. Místo toho jsme spojili hrubou sílu elektroniky (bez Internetu!) a pár minutek mého zírání/dohaluzení. Musím říct, že ten šikovný prográmek se nám fakt hodil. Není nad domácí přípravu :-)
-
Dero (2009-05-18 14:35:42)
Frekvenční a lexikální analýza spolu se znalostí okolí také vedla ke správnému výsledku. :)
-
Bob (Putky2) (2009-05-18 14:25:03)
Že 1-5-10 jsou římský čísla vím až z této diskuze, prostě jsme to vyzkoušeli, jako třeba 1-4-16 (2^0 2^2 2^4) ...
-
Vladan (OT) (2009-05-18 14:12:59)
Kdyz jsem si vypsali posloupnost 123 a zkontrolovali vcetne rozdilne delky mezer, rikam vykoukej z 3 E ... (nejlepe jako ton). Nikdo nechtel. Rikam, jsou ty useky serazeny ... a vidim ze je jen par vyjimek se zcela znamym vzorem. Takze jsme celkem brzy sli dal. (Bed-fu ulohy kolecka nam zabraly vic casu).
-
honza (totdif) (2009-05-18 13:25:28)
do "analytické fáze" jsme se nedostali, protože to prostě někdo plácnul. tady hodně záleží na "vyhranosti" hráčů - myslím, že pro lidi, co chodí na šifrovačky často, patří římská čísla už do seznamu věcí, co se prostě zkusí. (zdůrazňuji, že nemluvím o sobě:))
-
mišof (HALUZná ORGanizácia) (2009-05-18 12:51:59)
Aj my sme mali uhadnute okrem ineho aj "zelena" v okamihu, kedy konecne Moniku napadli rimske cisla.
Analyticky sa na rimske cisla asi najlahsie da prist prave z ocividnosti A+E a z toho patternu ze skoro vzdy, ale nie uplne vzdy, idu symboly postupne (v tomto pripade tony v poradi nizke-stredne-vysoke) -- u rimskych cislic skoro vzdy, ale nie uplne vzdy mas pattern najskor Xy, potom Vcka, nakoniec Icka.
-
Héra (Jeníčci) (2009-05-18 12:51:45)
To LaBe aj.: Nesouhlasím s tím, že by intervaly měly být nějaké, informace byla kódována tóny, nikoliv intervaly, tak proč na intervaly upozorňovat? Na římská čísla je třeba přijít stejným způsobem jako na jiné systémy, zakódovaný text vykazuje určité typické vlastnosti. Ale taky nám to trvalo déle, než prostým řešením substituce najít "zelená".
-
Lucka (Řepná plantáž) (2009-05-18 12:39:22)
Zkoušeli jsme dosazovat leccos, pouze 10 - 5 - 1 nás nenapadlo; Na základě čeho nás měla napadnout římská čísla? Podle vzdálenosti tónů těžko (septima mezi nejnižším a nejvyšším)
Mimochodem tato šifra šla vyhaluzit - zelenou budku jsem v tom nějak našla, bohužel jsem to zavrhla jako přílišné věštění a nedotáhla to do konce. Poučení pro příště :)
-
Vláďa (org) (2009-05-18 11:10:29)
Petr: Ale já nejsem matfyzák! Ale jinak máš pravdu, rozložení je přesně to slovo, které jsem ve své po bedně stále ještě zpitomělé hlavě hledal a nalézt nemohl...
-
Petr (Triky a Povery) (2009-05-18 11:07:03)
Přesně tak - římské číslice buď napadly, nebo ne. Podle způsobu zadání a předchozí komunikace a kostkou se spíš člověk snažil napasovat morzeovku, než toto. Právě tady by se drobné vodítko dost hodilo (např. místo článku "černá", která naopak byla jasná i bez nápovědy). Pozn.: co použít místo pojmu "distribuce" znaků slovo "rozložení". Ne všichni jsou matfyzáci ;)
-
Anička (Pomocná škola) (2009-05-18 10:42:52)
U nás napřed Jirka řešení uhodl (podle frekvence výskytu bylo 2 a 3 zjevně A a E, jediný smysluplný třípísmenný začátek podle něj tedy NÁM a dál už to dokázal odvodit), a až s řešením v ruce jsme začali přemýšlet, co to vlastně je. Ale my jsme ještě nikdy žádnou šifru s římskými čísly nevyřešili orgy zamýšleným způsobem...
-
R.U.R. (2009-05-18 09:49:56)
Jo, ta distribuce znaků byla hodně hodně podezřelá (hned jak jsme si jí asi po hodině všimli, tak jsme nad ní bádali celé ty následující dvě hodiny :-D).
Ale nechcete dát do zadání šifer i přepis tadytoho, třeba aspon zapsané jako znaky $ @ % nebo tak nějak? Pač takhle tam vlastně ta šifra vůbec není...
-
idle (SQUEAK!) (2009-05-18 09:34:02)
Tu distribuci tří znaků jsme docela zkoumali (většinou to jde nahoru, pokud je tam jeden tón víckrát tak vždycky za sebou a už se to na něj nevrací, prostředním to končí málokdy, většinou je jen mezi...), ale nějak nás to netrklo. Kdyby to někdo nadhodil nahlas, nejspíš bychom to v tom poznali, ale bohužel, nestalo se.
-
Vláďa (org) (2009-05-18 09:24:01)
Petr: Jsme toho názoru, že římská čísla I-XXVI mají tak charakteristickou distribuci tří znaků, že nebylo potřeba přidávat nějaké vodítko.
LaBe: Tóny byly voleny v zásadě náhodně, jen podle požadavku, aby to byly tři snadno odlišitelné výšky. Žádný hlubší smysl v tom nebyl. Tvůj návrh je elegantní a pro část týmů by mohl představovat drobné vodítko. V této dimenzi jsme prostě neuvažovali, nenapadlo nás to.
-
Petr (Triky a Povery) (2009-05-18 07:37:54)
Bylo nějak
é vodítko, jak přijít na převod na římské číslice ?
My jsme úlou vyřešili frekvenční analýzou a spoluprací s rejstříkem, a až po dlouhém zkoumání výsledku přišli na to, že se jedná o římské "číslice".
-
LaBe (2009-05-17 18:08:11)
...muj predchozi prispevek se samozrejme tyka jen samotneho zadani. Zpusob zadani (od Bednicky) mi prijde naprosto uchvatny!
-
Fanda (Šlamastyka) (2009-05-17 17:49:01)
Pardon, můj dotaz patří k devítce...
-
Fanda (Šlamastyka) (2009-05-17 17:48:26)
To malé "d" v názvu ulice "Ke Dvoru" byl překlep, organizátoři?
-
LaBe (2009-05-17 17:10:35)
Tato sifra se mi zdala mirne receno zaludna. Velmi rad bych se od orgu dozvedel, jak (a proc) byly voleny tony oznacujici jednotlive rimske znaky. Volba c1-a1-h2 mi pripada docela zvlastni...
Naprosto prirozena volba tonu by byla c1-a1-e2. Interval mezi vrchnimi dvema tony by pak odpovidal kvinte (z italskeho slova "pet") a interval c1-e1 by byl decima (velka; z italskeho "deset"). Mam rad sifry, kdy clovek muze prijit na spravny zpusob reseni i jinak nez nahodou. Nam ale pomohla az vzpominka na trochu analogickou (ale rozhodne lepe zadanou) ulohu z lonskych Svicek.