Na zadání je větší množství různě zazávorkovaných podstatných jmen (v různých pádech případně s předložkou), uvnitř uzavřené závorky je pak vždy maximálně dvojice jmen. Takovouto dvojici v závorce lze vnímat jako jeden výraz, který je třeba nahradit jedním jiným podstatným jménem („sousedka brzdy“ je tak spojka, „družka polštáře“ je peřina, „násada zobáku“ je pták apod.). Při nahrazení se zachovává pád, předložková vazba i číslo, mizí však příslušná závorka. Tím se k sobě dostávají jiná jména, která tvoří další obrazy a závorek postupně ubývá. Z řetězce “( nad příbytky (( konzumentů ( Husů Alexandrie )) skript ))„ tak s využitím postupně nově vzniklých slov knih, čtenářů a studentů zbyde jen nad kolejemi. Pokračujeme-li v postupu dostatečně dlouho, zůstane nám nakonec jen jediná závorka, v níž je tentokrát čtveřice jmen, která udává polohu dalšího stanoviště.