Spojili jsme si útvary čárami do hezkého symetrického grafu a zrotování jsme si (nebo aspoň já) mlčky vysvětlovali tím, že takhle ty hrany jsou hezky kolmé na strany útvarů, což nám pomáhá přijít na to, jak je pospojovat. Olin naštěstí na wikipedii našel to správné těleso včetně pláště... a pak jsem ho od ruky nakreslila na další papír a s tímto šišoidem jsme pracovali zbytek doby, aniž bychom si všimli, že se mnohem přesněji dá vystřihnout ze zadání XD Vzhledem k jeho křehkosti jsem ho měla strach dát moc z ruky, a ačkoliv jsem prováděla většinu čtení písmenek, nejsem schopná si skrz tu ranní mozkovou mlhu vybavit jak -- nebylo to vzorákem, ale v cíli jsem měla pocit, že to fungovalo skrz nějakou dualitu. Když jsme měli půlku tajenky, Filip vyběhl a ještě jsme za ním poslali Olina, aby do cíle dorazili alespoň dva. (Pak jsem za nimi ještě chvilku zkusila popobíhat já, protože nám došlo, že s sebou nemjí artefakt, ale naštěstí nebyl potřeba, protože jsem byla naprsto bez šance :)) Tady se náš tým naposledy uchýlil k dělení na přesunech, ale pro jednou to bylo koordinovaně a ku prospěchu věci :)
Sváťa (Ferne Sterne) (2026-06-04 17:43:40)
Sem jsme nedošli, ale šifra vypadá super a ten 3D model v postupu řešení! 8-o
Petr (¯_(ツ)_/¯) (2026-06-01 16:56:26)
Ivo, vystihl jsi to na začátku, myslím, že nám reálně došly síly. Já jsem byl mentálně na úrovni pomocné školy po obědě, Míla taky nevypadal na Nobelovku a bůhvíjak jste to měli vy ostatní. Na ostatních šifrách nám nedělalo problém říct si "zahoďme, co máme a pojďme to udělat znovu." Ty ses o to hodně pokoušel, ale byl jsi v tom osamocený. Ten úvodní špatně nakreslený trojúhelník se nám nepovedlo zahodit ani po čtyřech hodinách.
Ivo C.(¯_(ツ)_/¯) (2026-06-01 16:24:20)
Bolela a bude bolet. Po předchozím záseku na NUNENOzvrhlosti jsme možná došli už nějak unavení. A do šifry si načrtli něco, co nebylo pláštěm objektu. A bohužel se tentokrát návrat k myšlence, proč jsou sakra ty body označené ZROTOVANÝMI útvary, a proč jsme to ještě nepoužili, nekonal ani po 4 hodinách. Zkoušeli jsme různá namapování na krychli, dumali nad tím, proč je všechno souměrné přes střed. Vyslovil jsem filosofickou myšlenku dne: totiž, že když perspektiva vede do nekonečna, tak zrcadlo v nekonečnu odráží perspektivu zpět k nám. Doteď nechápu, co jsem tím blábolem myslel. Vzdáváme těsně před koncem hry, a jdeme lehce otráveně do cíle. Jenže v cíli jsem si prošli řešení, a byl to ten lepší případ: šifra byla ok, naš luštící stroj se zkrátka zadrhnul. Paradoxně jsme vlastně něco takového chtěli, aby na tom byli Corn Flakes zaseknutí (bali) a my měli šanci je přeluštit (šanci jsme měli, ale slovy sportovního komentátora: stříleli jsme zblízka pořád a pořád hodně mimo bránu).